II. Hostina.

František Serafínský Procházka

Pozval kocour kočku, na syrovou čočku. Přišla kočka strakatá a s ní čtyry koťata. Mohlo by to dobré býti, jen to trochu omastiti. Kocour už má smutek, hned by někam utek, sehnal v hrnku kolomaz – pojede to nyní snáz. Mohlo by to dobré býti, jen to trochu osoliti. Ti jsou vybíraví, kocour sobě praví, nahlas pranic neříká, za groš pro sůl utíká. Mohlo by to dobré býti, jen to trochu uvařiti. Kocour vařil v kvapu, spálil sobě tlapu. Více s čočkou nesvedli, myši, ty ji dojedly. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

2. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Způsobné kočičky. (Irma Geisslová)
  2. Kočka. (Josef Jaroslav Langer)
  3. DĚTSKÁ. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. DUŠE. (Antonín Klášterský)
  5. Romance o kočkách. (Josef Kalus)
  6. PYŠNÝ MACEK. (Josef Václav Sládek)
  7. Jaký to div! (František Vladislav Hek)
  8. Ten náš kot. (Josef Kalus)
  9. Výstraha pro falešné panny. (František Hajniš)
  10. Pavliščena hubatá. (Josef Kalus)