NAPOLEON DER ERSTE.

František Serafínský Procházka

Dějinná lež vyvrácena šťastně, lidstvo nebude dál šáleno: Napoleon ryzí Teut byl vlastně, od Sprévy Teut jako poleno. Prof. dr. Schmirgut, světlo v autoritě, leb mu změřil čiře germánskou, vlasů zrzavost též zjistil hbitě a i žízeň k tomu tyranskou. Kolem břicha, lehtivého shora, abnormální míra dosvědči, že jak divý mazával jest Pschorra a měl nejradš hody prasečí. Za plentou pak, kde mu svlíkl katě, při diskretním určování tom od narození mu zjistil svatě čtyři F, – to: Frisch, frei, fröhlich, fromm. Smaž se klamný portrét pravdy houbou, zaň se jiný dneska nastolí: pravý voják s pruskou piklhoubou, na ni teutské rohy buvolí. A „es ist erreicht“ mu k tomu svěčně knír se vyšpičatí pod nosem, ve Walhalle stát tak bude věčně Korsiku jen měře úkosem.

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

375. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EPITAFY. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. None (Hanuš Jelínek)
  3. 504. Než řeč naše nejen nemá hmotů (Jan Kollár)
  4. Ranní říkání. (Viktor Dyk)
  5. PROMENÁDA DIOGENOVA. (Viktor Dyk)
  6. NOVÉ SLOKY ZE STARÉ „MÍCHANICE“. (Josef Svatopluk Machar)
  7. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)
  8. EPIGRAM O DIPLOMATECH PROROCÍCH. (Emanuel Čenkov)
  9. TŘI ČEŠTÍ VELIKÁNI. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Rok. (Viktor Dyk)