Žižkovo pole.

Ladislav Quis

Žižkovo pole.
Ta věž přibyslavská pěkně vysoká. Kolem plodná pole, jedno jenom holé z roku do roka. Sedlák při robotě orati je šel; ale v okamžení zem se v skálu mění, zlomen pluh v ní tkvěl. Sedlák zbledl. Před ním slepý Žižka stál. „Na smrtelném loži mém zde růst nech hloží jako dosud dál. [60] Jdi a pověz lidu: Nemůž’ paměť mou zničit pánů zloba, ani zvrhlost roba rukou nevolnou.“ 61

Kniha Balady (1883)
Autor Ladislav Quis