O českém lvu.

Ladislav Quis

Češi – ač jest chudák nyní běden – v znaku mají lva, on má jazyk jenom jeden, ohony však dva. Proč jen jazyk jeden, dvojí chvost? – Jazyk, že jest jednoho mu dost; ohony dva – neškodil by třetí – by se jimi stačil oháněti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

213. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kozy. (Josef Kalus)
  2. Nemožnost. (Hynek Grunert)
  3. HEŘMANU Z BUBNA (Josef Svatopluk Machar)
  4. Hlaholy zvířat. (Karel Alois Vinařický)
  5. SAINT-JUST. (Josef Svatopluk Machar)
  6. 130. Mělo pak to děcko v ruce pravé (Jan Kollár)
  7. Pes a kotě. (Josef Václav Sládek)
  8. Způsobné kočičky. (Irma Geisslová)
  9. Ten náš kot. (Josef Kalus)
  10. Lev, medvěd a vlk. (František Jaromír Rubeš)