Upřímná lítost.

Ladislav Quis

Upřímná lítost.
Každého a všecko bych byl rád pohladil v té drobných veršů hrsti, ale rarach sám mi nějak ruku zmát’: Já sic hladil, vždy však proti srsti.
122 OBSAH. Strana Veršotepci. – Láska a srdce. 5 Zbožnému kritikovi, jenž odsoudil „Kosmické písně“.     – Chlubný. – Rostem    6 Sv. Vácslav na pražském mostě. – Přátelé útisku.     – K literárním bojům.    7 K volbám. – Havlíčkovi. – Výstraha našim muzikantům.8 Nejnovější zázrak Sv. Jana. – Ovšem! 9 Z rozmluvy. – Nivellace.10 Česká literatura a. D. 1897. – Nutný doplněk. – Nemesis. – Proč. 11 Historie. – Muzikantský. – Dary bohů.12 Tys vinna tím. – Dobrý obhájce. – Neomylný prostředek. 13 Co potom? – Vděčnost. – Svěřenství.14 Choulostivá otázka. – Rovnoprávnost. – Paedagogický.15 Dva nápisy. – Jindy a nyní. – Naše hradby.16 Kdo může za to? – Pokrok.17 Lidová etymologie. – Chyťte ho! – Nesmrtelný.18 [123] U nás. – R. 1618 a r. 189. – Neomylný důkaz.19 Kéž by! – Až. Starý, dobrý prostředek.20 Nálezy soudů. – Vyhrál. – Česká literární historie...21 Odrodilci. – Morava a měsíc. – Něžná péče.22 Vděčnost národa. – Nezvratný důkaz. – Otázka.23 Laciný kabát. – Jednomu z nových. – Moderní.24 Nejmodernější. – Recept na moderní báseň.     – Glossa k starému heslu.    25 Výklad. – Kritiku telegrafistovi. – Modernistům.26 Res judicata. – Marná hádka.27 Náhrada za museum. – První naše všeobecné volby.     – Epitaf velkému vlastenci.    28 Mathematikova omluva.     – Advokát v nebi. Interrogatio conscientiae.    29 Nemýlil se. – Bojí se ho. – Pozor!30 Victoria! – Alšovy kartony. – Zbytečné bádání.31 Veni, vidi, vici. – Básníku X. Y. – Jen dál!32 Dohráno. – Semper idem. – Proč?33 Stará sláva. – Vyrovnání. – Raději poslední.34 Přátelé a nepřátelé. – Umění a řemeslo. – Pohodlný.35 Mladost a stáří. – Přátelský výklad. – Velké či malé.36 [124] Bismarkovi. – Harant.37 Hus. – Žižka. – Jiří Poděbrad I.38 Jiří Poděbrad II. – Amos Komenský. – Česká šlechta.39 Závistivé vzdechy. – Nutná operace.40 X–ova škola básnická. – Otcovská péče.41 Proto. – Naděje a obava. – Ferdinandova politika.42 Příčina neúspěchu. – Slavme slavně slávu Slávů slavných.     – Důvod geografický.    43 Oprávněná domněnka. – Hospodářský. – Meteorologický.44 Nerovný úspěch. – Uzel.45 Předpotopní. – Slavnému kritikovi X.     – Epigram na epigram, který nenapíšu.    46 Nutný dodatek. – Stálá. – Pražské hradby.47 Vyšehrad. – Pozor! – Český obchod.48 Český průmysl. – Obr. – Parasiti.49 Pro spásu školy. – Výstraha epigramatikům. – Vděčný farář.50 Rázní hrobaři. – Ppoučení z minulosti. – Consultatio medicorum. 51 Nadčlověk. – Zvon. – Těžké pořízení.52 Akustický div. – Kubík a Kuba. – Dle nového hesla.53 Český satirik. – Nová víra. – Rozklad.54 Moderní. – Nové heslo. – Nestranný.55 Krátce a dobře. – Snadný vynález. – Rovnováha.56 O českém lvu. – Zpěv českých boháčů. – Vše pro vlast.57 [125] Z přednášky. – Tomu českému arcivrtáku.58 Ještě vrtácký. – Vyrovnání. – Obnovený zázrak.59 Výklad pijákův o situaci. – Kalich. – Nová éra.60 Zdává se mi. – Národní. – Regulator.61 Národohospodářský. – Nic nového. – Co z toho bude?62 Nepolitický. – Útěcha.63 Změna. – Upřímná poklona. – Zmírněná praxe.64 Oškubaný satirik. – Naše školy. – Novinám.65 Literární povodeň. – Biblický důkaz.66 Věčné dílo. – Nutné obmezení. – Slovan všude bratry má.67 Zbytečná práce. – Plagiát. – Puristé.68 Sociální stát. – Český ráj. – Spolehlivý pramen.69 Cejch. – Spisovateli X. – K čemu Tě rovnat mám?70 Královská krypta na Hradčanech. – Vltava. – Malá obec.71 Studánka. – Obrama umělce X. Y.72 Marná honba. – Ta mládež! – Ti staří!73 Stará kletba. – Umělost a umění. – Růže a kaktus.74 Buben. – Modlitba Čechova. – Básník Moderny.75 Minima non curat praetor. – Vždy stejný. – Rozdíl.76 [126] Velký pátek. – Obnovený dvorní úřad. – Ženská studia.77 Odůvodněná domýšlivost. – On píše. – Zjištěné datum.78 Nestejné výsledky. – Dluhař. – Špatný lov.79 Známému spolku. – Memento. – Vyvolený národ.80 Povědomé koterii. – Čínský papír. – Nám.81 Vrchol slávy. – Nežádaná mzda. – Satirikovo dilemma.82 Proč ten kvap? – Proč se rdí. – Časomíra a přízvuk.83 Bělohorský. – Vavříny budoucnosti. – Pravopisný.84 Pokrok. – Prosba Čechů. – Ústavní vláda.85 Upřímné přání. – Výborná kritika. – Pokrok.86 Otázka. – Starému odpadlíku. – Zpátečníku.87 Dvanácte škol. – Status quo. – Nová therapie.88 Zvrácené pravidlo. – Malý rozdíl. – Divadlo a sněm.89 Evoluční. – Socialismus v Čechách. – Rytířský národ.90 Otrocké přání. – Dokonávající věk.91 Nevyřknuté slovo. – Odi profanum vulgus et arceo.     – Aura popularis.    92 Odplata. – Marná otázka. – Obrácené výsledky.93 [127] Naše zákony. – Nový kultus. – Zelený stůl. 94 Proč bychom se netěšili. – Křivda. – Stará sláva.95 Obrácený anděl. – Důsledek. – Brody.96 Spisovateli N. – Náhrada. – Epitaf.97 Lékařům. – Rovnost. – Blaník.98 Laciná sláva. – Karel IV. – Radostná chvíle.99 Nová křižácká výprava. – Přeměny. – Přirozené či státní.100 Evropský koncert. – Neděkuj. – Slovanská jednota.101 Bratrské výklady. – Přítel Epikur. – Předstižené očekávání.102 Modlitba prohrávajících. – Fetišismus. – Obrat.103 Legendy. – Našemu Velikánu Velikánoviči. – Překlad překladu.104 S podmínkou. – Kollár. – Básníku protiformalistovi.105 Diamant. – Čeho více třeba. – To stačí.106 Čeho třeba nejprve. – Pochybná útěcha. – Nový Mozart.107 Jistý výsledek. – Výslovnost. – Dva vrchy.108 Sláva a hanba. – Karlův Týn. – Nespravedlivá výtka.109 Prosté rozluštění. – Bod. – Splněné přání.110 Miláčku štěstěny. – Socialistický. – Podstatný důvod.111 [128] Přirozený následek. – Victrix causa diis placuit, victa Catoni.     – Naše literatura.    112 Naše boje. – Česká politika. – Kvadratura kruhu.113 Cena. – Hádka o Havlíčka. – Skromná otázka.114 Básníkovi X. – Novopečenému doktoru.     – Přítomná a příští sláva.    115 Oduševněná symfonie. – Jeseň lyriky české. – Naše nadšení.116 Česká opera. – Dvojí odměna. – Národní zrádcové.117 Národní podnik. – Snadná pomoc. – Vyrovnání.118 Matadoři. – Lidské vědění. – Shoda.119 Excentr. – Kritický. – Vyhláška.120 Příčina nezdaru. – Panama. – Jepice.121 Upřímná lítost.122
[129]
Oprava. Str. 43 na druhé řádce epigr. 3. čti místo druhá – drahá.
E: ph + jf; 2002 [130]

Kniha Epigramy (1897)
Autor Ladislav Quis