Sedíš ve vlaku a myslíš,

Karel Dostál-Lutinov

Sedíš ve vlaku a myslíš, že už jede. Takto člověka zrak vlastní někdy svede. Myslí, že má křídla pokroku, zatím leží někde v potoku. A ti, co se sami nejvíc motají den ke dni, nejradš pevným vyčítají, že jsou nedůslední.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

414. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jen ten neblah, kdo těká beze strany... (Stanislav Mráz)
  2. ZAČAROVANÝ KRUH (Beneš Grünwald)
  3. NA KOLEJ PROPHANOSTI. (Stanislav Mráz)
  4. Den bez tebe. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nel mezzo di cammin del nostra vita. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Z PASSIONÁLU MÉHO STRÝCE JOSEFA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Elogium. (Stanislav Mráz)
  8. VENKOVSKÉMU GENIU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ČÍM DÁLE DO LET... (Jaroslav Vrchlický)
  10. I. Mužové práce, vzhůru zrak, (František Cajthaml-Liberté)