Pantáta ze mlýna
bíle si chodí,
jak se to červené
pivo mu hodí;
celý den polyká
v mlejnici prach,
kterak by z korbele
večer měl strach?!
Pantáta ze mlýna
sucha se bojí,
vždyť bez té vlažičky
všecko to stojí!
Kolo se netočí,
ve mlýně poušt;
vlažičko, vlažičko,
houšť jenom, houšť!
Stavidla nahoru,
vyražte čepy,
mlýnskému kamenu
nestačí cepy.
Hospodo, pusť i ty
nádržky své,
červená vodo, teč
na struhy mé.
Voda se valí už,
lopaty močí,
ve mlýně klapy, klap,
kolo se točí.
Červená voda jak
svlaží mi ret,
zatočí, roztočí
se mnou se svět.
Pantáto ze mlýna,
zle je, ach, zle je,
veliká voda tu,
kam se mlýn děje?
Hráze se trhají,
povolil klín,
červená voda Ti
odnese mlýn.
Odnese, zanese,
co bude z toho,
červená voda jich
pobrala mnoho.
Pobrala, pobere,
ať si je má,
jen když mě do kola
zatočit zná!