Dům Pavlin rodný chatrné měl krovy(J5f)
jež nuzně clonil omešený doch(J5m)
však Pavle v očích kvítek pomněnkový(J5f)
i v jizbě chudé rozkvétati moh(J5m)
a není děj to v božím světě nový(J5f)
že zahleděl se nejbohatší hoch(J5m)
v to modro čisté v černi jemné řasy(J5f)
a uviděl tam všecky nebes krásy(J5f)
Ta dívka milá zajala ho všecka(J5f)
když Václav hlavu sklonil do spánku(J5m)
zřel očka její upřímnost v nich děcka(J5f)
v ně díval se jak v jasnou studánku(J5m)
v sen zvonila mu píseň její žnecká(J5f)
jež závodila s písní skřivánků(J5m)
když k jetelině spěchávala poli(J5f)
a žala potom paličkaté stvoly(J5f)
I Pavlu divná opřádala vnada(J5f)
sen lásky prvé jarní teplý dech(J5m)
hned nechápala hlava její mladá(J5f)
dál duše čistá v pestrých plula snech(J5m)
až slova vroucí Václava mám ráda(J5f)
se zachvěla jí jemně na ústech(J5m)
Ten vzdech pak letěl v říši hvězdných světel(J5f)
Kol byla noc a voněl rmen i jetel(J5f)
Dál žili jenom mladé lásce svojí(J5f)
a nořili se v její pohádky(J5m)
Když měsíc chvěl se v rokotavém zdroji(J5f)
a jemný ševel vanul poupátky(J5m)
stál Václav denně za zrosenou chvojí(J5f)
jež u Pavliny rostla zahrádky(J5m)
až dívka přišla drobným krůčkem laní(J5f)
a hoch ji k sobě mužnou vinul dlaní(J5f)
Však blaho jiných lidem spáti nedá(J5f)
Vše zvěděl brzy tatík bohatý(J5m)
a v srdce pýcha se vzdorem se zvedá(J5f)
že tužby svoje viděl rozváty(J5m)
vždyť místo lánů bídu synek hledá(J5f)
a za hedváb chce míti záplaty(J5m)
Ó tatík těžce nenaplnil váčků(J5f)
by syn si jednou zašel pro žebračku(J5f)
Pak v barák chudý ostrá vzkázal slova(J5f)
ať lepší pozor mají po dceři(J5m)
že nepodá se ruka Václavova(J5f)
jen ledajaké holce z pazdeří(J5m)
jež chytré tužby v mladé hlavě chová(J5f)
jak na statku se pěkně opeří(J5m)
ta kouzla vábná chytračka jež líčí(J5f)
již rázná ruka tatíkova zničí(J5f)
v domku chudém otec bílé hlavy(J5f)
slov drsných příval slyšel v tváři bled(J5m)
pláč v prsou při nich cítil usedavý(J5f)
však neplakal jen zachvěl se mu ret(J5m)
ó tušil žal jak dceři srdce dáví(J5f)
a starostlivý upřev na ni hled(J5m)
jen zašeptal Ztiš dítě marné stony(J5f)
tvůj otec ví žes při tom bez úhony(J5f)
Ač srdce v Pavle žalobně se chvělo(J5f)
šla svázat uzlík v bolném záchvatu(J5m)
pak otci řekla Polibte mi čelo(J5f)
já nezabudu nikdy na chatu(J5m)
kde dlíte vy a kde se vše mi stkvělo(J5f)
když láska v srdci jarem kvetla tu(J5m)
Jdu v širý svět a hledat budu služby(J5f)
bych snáze nesla zklamání své tužby(J5f)
Šla bystře v před a zpátky nepohlédla(J5f)
žal němý hnal ji smutnou do dáli(J5m)
tu jetelina byla před ní zhnědlá(J5f)
kde na sebe se nejprv usmáli(J5m)
tou pěšinou se blažena s ním vedla(J5f)
zde v době blahé mlčky postáli(J5m)
a poslouchali bor jak šumí sténá(J5f)
a voní měkce tráva porosená(J5f)
Kol bory stály zádumčivě snící(J5f)
on nevyšel z nich aby rameny(J5m)
svou naposledy sevřel kukavici(J5f)
a zlíbal tvář jí vlasů prameny(J5m)
slz trpkých ručej nesvlažil jí v líci(J5f)
a neochladil žalu plameny(J5m)
šla tiše v dálku opuštěna bledá(J5f)
jak ptáče siré domov jež si hledá(J5f)
I našla dům kde po lopotě denní(J5f)
jí nerušili v němé bolesti(J5m)
jež utajena v duši hýří plení(J5f)
své vzpomínky zde snula na štěstí(J5m)
jež zažili než byli rozloučeni(J5f)
všem dumám svým zde dala rozkvésti(J5m)
a omámena sladkou jejich vůní(J5f)
se potápěla v lásky bezdnou tůni(J5f)
Když sestra rodná v dálku dopsala jí(J5f)
jak roznáší se po vsi novina(J5m)
že nevěstu již tatík našel v kraji(J5f)
si přebohatou krásnou pro syna(J5m)
že lidé o tom přemnoho si bájí(J5f)
že Václav marně prosí zaklíná(J5m)
vzkaz po Aničce poslala mu pouze(J5f)
by poslechl a v marné ustál touze(J5f)
Pak zvěděla že v hospodářství novém(J5f)
vše paní nová rychle jinačí(J5m)
že Václav nikde nepostýská slovem(J5f)
klid samoty že teď mu dostačí(J5m)
i staří že si v domku výminkovém(J5f)
již také leckdy toužně zapláčí(J5m)
To všecko Pavla za dne skryla v nitru(J5f)
však noci dlouhé protoužila k jitru(J5f)
Zpěv léta ztichl v poli po souvrati(J5f)
květ pestrý vydán vichru v pospasy(J5m)
Ten s kopců modrých k Pavle počal váti(J5f)
jak Václav její bědně zápasí(J5m)
že nemoc hrozná tělo mladé chvátí(J5f)
až tatík starý hořem zoufá si(J5m)
že před nákazou domů prchla žena(J5f)
a Václav jenom po své Pavle sténá(J5f)
Noc šerá byla lesů černé stíny(J5f)
se temněly jak hradby obzoru(J5m)
a v bystrých proudech hučel ze hlubiny(J5f)
tlum prapodivných vážných hovorů(J5m)
kruh měsíce byl zádumčivě siný(J5f)
a bledé světlo sypal na horu(J5m)
kdes v daleku se bolně ozval časem(J5f)
pták opuštěný pronikavým hlasem(J5f)
Šla Pavla sama dálnou noční plání(J5f)
tou nocí šerou domů letěla(J5m)
jen siný měsíc teskně zíral na ni(J5f)
a na pahorku bříza zvetšelá(J5m)
kdes nad borem se krákot ozval vraní(J5f)
a nad lukami mlha do běla(J5m)
se chvěla jako roucha nočních ženek(J5f)
když hlavy žalné kloní do pomněnek(J5f)
Již na dubová zabuchala vrata(J5f)
Ach otevřte než hruď se rozletí(J5m)
mé srdce z dáli k Václavovi chvátá(J5f)
chci přivinout ho ve své objetí(J5m)
vždyť láska naše vždycky byla svatá(J5f)
a čistá jako rosa v poupěti(J5m)
Kdos otvíraje přivítal ji stenem(J5f)
Již skonal tiše na rtech s tvojím jménem(J5f)
Ryk zoufalý se vznesl nade dvorem(J5f)
sten rozjitřené velké bolesti(J5m)
pak rozechvěna s ranou v srdci chorém(J5f)
se k lůžku jeho dala dovésti(J5m)
Již viděla ho rozjitřeným zorem(J5f)
a němě padla k tvrdé pelesti(J5m)
Kol domácí tu všickni stáli němě(J5f)
a venku do tmy kulich hýkal temně(J5f)
Žal divý Pavle ztichl náhle v hrudi(J5f)
jak byl by život v těle jejím zhas(J5m)
a necítila ruka jak mu studí(J5f)
a neviděla hrozný v tváři mráz(J5m)
a nevěřila že se neprobudí(J5f)
by aspoň chvíli byli šťastni zas(J5m)
že hloubka očí vábná tak a tklivá(J5f)
se na svou Pavlu ani nepodívá(J5f)
Tak seděla a mladou její hlavou(J5f)
se valil divě myšlenkový proud(J5m)
až potopil ji ve svou hloubi tmavou(J5f)
že nevěděla kde že spočinout(J5m)
kol zatopena žalu žhavou lávou(J5f)
se marně drala v klidný vlídný kout(J5m)
kde ustlala by rozechvěným skráním(J5f)
by duše blaze vyletěla za ním(J5f)
Pak procitla a tiše dívala se(J5f)
že dlaně jeho teplé povál sníh(J5m)
že neprokmitl ve sklopené řase(J5f)
již ani odlesk očí chrpových(J5m)
v nichž utopila v zašlém blahém čase(J5f)
květ nejkrásnějších snů a tužeb svých(J5m)
že zvadla červeň v líci jeho bledém(J5f)
že vše a vše je chladným děsným ledem(J5f)
I do objetí ztuhlou vzala šíji(J5f)
ret horký tiskla na rty na čelo(J5m)
a nedbala že chvíle noční míjí(J5f)
že prchl den a již se zatmělo(J5m)
když lidé všickni kolem pravili jí(J5f)
Tak teskniti by srdce nemělo(J5m)
tu v těžkém dusném pravila jim bolu(J5f)
Tu chvíli aspoň popřejte nám spolu(J5f)
Když v rakev úzkou bolně po obrázku(J5f)
mu ruka přátel tiše vložila(J5m)
když v dlaň mu dali kadeř jejích vlásků(J5f)
jež v nemoci tak prý ho blažila(J5m)
již viděla že velkou svoji lásku(J5f)
a štěstí všecko v pravdě dožila(J5m)
Šla místo ženy za ním k hrobní tůni(J5f)
a naslouchala jak ty hroudy duní(J5f)
Čas prchal v dál Již Pavla v poli zase(J5f)
se sklánívala v čerstvém jeteli(J5m)
jenž rozbujel se v plné jarní kráse(J5f)
zas poslouchala bor jak ševelí(J5m)
však podvečerem oči v temné řase(J5f)
se slzami jí vždycky zatměly(J5m)
a pohleděvši ke hvězdnaté výši(J5f)
vždy věřila že slova jeho slyší(J5f)
Kdys otec jeho k ní si zašel poli(J5f)
a praví vroucně Viz mé šediny(J5m)
ty dítě drahé nevíš jak to bolí(J5f)
že květ jsem lásky zdupal nevinný(J5m)
jsem jak ten strom již starý suchý holý(J5f)
ó přej mu aspoň kvítek jediný(J5m)
vždyť víš že ještě jednoho mám syna(J5f)
buď naše teď kmet ruce k tobě spíná(J5f)
Tu Pavla měkkou objala ho paží(J5f)
a pravila mu šedou hladíc skráň(J5m)
Ó vím že lidé lehce lásku váží(J5f)
však zapomenout že bych mohla naň(J5m)
Mne láska jeho stále stejně blaží(J5f)
ta poutá nás i za hvězdnatou báň(J5m)
On objal ji Pak sestra její v krátku(J5f)
se vdala tiše do velkého statku(J5f)
Já znal ji dobře A když myslím na ni(J5f)
ta vzpomínka mně mysl osvěží(J5m)
jak přišla k lůžkům o hodince ranní(J5f)
a smála se kdo dřív k ní poběží(J5m)
pak škádlila nás pro dlouhaté spaní(J5f)
s ní na dvůr šli jsme sypat drůbeži(J5m)
jež přibíhala od všech koutů vrátek(J5f)
když uhlídala známý její šátek(J5f)
A vidím ji v té pestré kanafasce(J5f)
jak po mazaném dává krajíci(J5m)
nám švitořivé skotačivé chásce(J5f)
jež klusala k ní všecka zářící(J5m)
tkvěl úsměv Pavle v každé její vrásce(J5f)
jichž tmělo se jí hojně po líci(J5m)
a v důlku který v bradě zůstal k stáru(J5f)
i v oku plném líbezného žáru(J5f)
Tak milá byla jako růže planá(J5f)
jež vůni jemnou šíří po stráni(J5m)
vždy čerstva jako pěnkava je z rána(J5f)
ač sníh již pokryl vlas jí havraní(J5m)
kam přišla vroucně byla uvítána(J5f)
že úsměvem svým žaly zaclání(J5m)
si říkali a vyhlíželi vískou(J5f)
zda spatří její postavičku nízkou(J5f)
Jen zřídka modré zalily se oči(J5f)
a ruměná jí líce pobledla(J5m)
když u kostelní stěny na úbočí(J5f)
řad rovů slehlých oknem zahlédla(J5m)
a nad nimi jak vítr listím točí(J5f)
jak smutně chví se tráva zahnědlá(J5m)
však otázka než splynula nám s rtíků(J5f)
již smála se zas v našem dětském šiku(J5f)
Kdož byl by věřil neznaje jí dříve(J5f)
že v jaře žití v době slunných jar(J5m)
ty oči její miloučké a tklivé(J5f)
jí zakrvavěl proudů slzných žár(J5m)
Ó Pavlušině dobré duši snivé(J5f)
když přišla smrt jež nosí poušť a zmar(J5m)
květ blaha nesla Umírajíc všemu(J5f)
jen zašeptala Položte mne k němu(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
32 |
| Celkem veršů: |
248 |
| Jamb: |
248
(100 %)
|