DVOJÍ ŽIVOT.

Karel Sabina

Den a noc, i stín a světlo Jak se životem střídají, Slunko k žití když procitne, Záře luny omdlévají: Takž i na pouti skví se Čarodějné světlo dvojí: Bleskem kdy mne jedno mámí, Mírem druhé mne zpokojí. Zemský blud mne k sobě vábíc Vnadou slunka se vyskytne; Za vzcházejícím, v tváři luny Poesie mi procitne.