Lampa má dohořívá,
Kmit slabý umírá;
Síň se vůkol zatmívá,
V sny se duch ubírá.
Noci, tichá družko má!
Moje slyš želání:
Chladící nechť peruť tvá
Hrozné sny zahání.
Divé, strašlivé jen sny
Vždy se opakují;
Marně volám jasné dny –
Mně se nevracují.
Protož, tichá družko má,
Blažších přej mi zdání;
Neb ať mé snění skoná
Ve věčném uspání!