Děti v koupeli.

Josef Václav Sládek

Vyrostlo jich co máku na souvrati a umourány jsou až pán Bůh brání! – až otec přijde z díla po klekání, chce matka s andílky ho uvítati. I jsou v té vaně jako kapři zlatí – až cely unaví se od šplíchání: – a vlasy zrosené, jak pažit ranní, tu andílkové stojí košilatí. A slunce vpadá proudem ze zahrádky, kde na kvetoucí jabloň pousmívá se nejmladší; – květ po květu naň splývá. A v oku zamyšlené mladé matky, jak hledí tam, se tolik štěstí zračí! – A v sazích popelí se košiláči.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

177. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STAŘÍ LUMÍROVCI. (Josef Svatopluk Machar)
  2. X. Zardělé vstalo slunce, (Karel Babánek)
  3. PÍSEŇ (Karel Toman)
  4. Mrtvá ruka. (Otakar Mokrý)
  5. BEZ LÁSKY. (Růžena Jesenská)
  6. Slunečnice. (Ferdinand Písecký)
  7. Na mezi. (Herma Pilbauerová)
  8. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  9. CESTOU. (Antonín Klášterský)
  10. Povídka svlačce. (Antonín Klášterský)