TO bylo kdes na dálném Michiganu(J5f)
kde příboj vln bil ještě ve prales(J5m)
a odnášel jak utržený vřes(J5m)
to rudé plémě divých Indiánů(J5f)
Já často zabloudil v ty lesné břehy(J5f)
a za srnou se pouštěl huštinou(J5m)
neb za nějakou divnou květinou(J5m)
jež rostla v tiši osamělé něhy(J5f)
tak sobě stačíc vlastním životem(J5m)
Jen stlumeným pak zněly hukotem(J5m)
divoké vlny lesní do tišiny(J5f)
Tak bloudě kdys tmavého lesa stínem(J5f)
jsem náhle lučné vstoupil do mýtiny(J5f)
zarostlé šípkovím a rozmarýnem(J5f)
Jen v jednom místě hlína ještě živá(J5f)
a nad ní mladá jedlice se kývá(J5f)
půl zelená a z pola souší rudá(J5f)
To zahrada jak všude jinde tklivá(J5f)
po širé zemi ale zde v tu stranu(J5f)
se zdála býti dvojnásob tak chudá(J5f)
a opuštěná jako žádná v světě(J5f)
neb jenom srna rozhrne tu snětě(J5f)
a vychází na hřbitov Indiánů(J5f)
Jak vám se líbí košíček ten malý(J5f)
tak malovaný jako z jara louka(J5f)
Nuž pohleďte zde malá sůvka houká(J5f)
zde rudé slunce v kožich vlka pálí(J5f)
zde srdce krvavé jak těžký květ(J5m)
na steblu trávy shýbá se až k zemi(J5f)
a zde velkého ptáka uvidět(J5m)
jenž čepýří se v žluto oblaků(J5m)
a malou rybu drže v zobáku(J5m)
tak spokojeně hledí na ten svět(J5m)
zde želva bobr celý ten sbor němý(J5f)
jak vídati jej na vodách a v lese(J5f)
a tady teď jen dobře dívejte se(J5f)
je zavinuto malé drobné Papů(J5f)
A pohleďte jak vůkol leží sníh(J5m)
a ono zrovna že se zimou třese(J5f)
oči jak vlče ale co je v nich(J5m)
já do dneška to nevím ač to chápu(J5f)
co chtějí as ty oči vyprávět(J5m)
Nuž tedy jest již sedm tomu let(J5m)
co poslední tu indiánskou tlupu(J5f)
můj vyhnal muž kams do neznámé dáli(J5f)
byli prý živi od lesního lupu(J5f)
a on byl tenkrát vrchním úředníkem(J5f)
a jednal rád když mírněj si to přáli(J5f)
vždyť víte jak to v republice zvykem(J5f)
kde Indián se setká s osadníkem(J5f)
jak za zvěří se za ním z pušky pálí(J5f)
Však viděl jste ten hřbitov zanedbaný(J5f)
a čerstvý hrob pod šípkovými keři(J5f)
tam starce náčelníka pochovali(J5f)
jejž loni s druhé Mississippské strany(J5f)
sem přinesli větvových na marách(J5m)
chtěl dřímat tam kde otců jeho prach(J5m)
Nuž ať si tomu kdo a jak chce věří(J5f)
já dím ti lidé přece nejsou zvěří(J5f)
Rok poslední co tady doma byli(J5f)
jsme měli zimu málokdy jak bývá(J5f)
nás ani vlastní domy nechránily(J5f)
a oni byli v lese zvěř jak divá(J5f)
A je li muky pak ji nesou ženy(J5f)
Kdys večerem já byla doma sama(J5f)
náš malý Jeník právě nakojený(J5f)
zde u kamen byl přikryt peřinkama(J5f)
já byla ještě po tom děcku mdlá(J5m)
a slyšíc jak tam zuří bouře zlá(J5m)
já lekala jsem každého se hlesu(J5f)
V tom dítě piplo a já jak mu nesu(J5f)
lahvičku s mlékem otevrou se dvéře(J5f)
a v síni jako kus vychrtlé zvěře(J5f)
cos držíc v loktech Indiánka stála(J5f)
a divé zraky upírala na zem(J5f)
V tu chvíli nevím co jsem udělala(J5f)
leč v loktech dítě svoje cítím rázem(J5f)
a s děckem matka proti matce stojí(J5f)
Nevím jak dlouho takto proti sobě(J5f)
jsme byly vím jen teď že k tváři mojí(J5f)
svou pozvedla a hlavou probleskává(J5f)
mně myšlénka Hle mé a její robě(J5f)
mé teplé tak a její skřehlé mrazem(J5f)
mé syté její hladem dokonává(J5f)
a prsy matky hluboce tak vpadly(J5f)
a přece Bože vždyť jsme matky obě(J5f)
A cítila jsem jak se slzy kradly(J5f)
mi do očí A pak to děcko svoje(J5f)
jsem položila do kolébky zpět(J5m)
a ona stála nemluvíc jak čeká(J5f)
jen němý tvor však byl ten její hled(J5m)
jak oči každého jsou u člověka(J5f)
když trpí divoce a nevýslovně(J5f)
I vzala jsem tu teplou láhev mléka(J5f)
Jak hltavě pil zhladovělý ret(J5m)
ach toho zimničného ubožátka(J5f)
A teď se zdálo mi že i ta matka(J5f)
již není vlčice neb jak tak schřadlá(J5f)
to slabé děcko držela mi v před(J5m)
tu v dlaň mi horká horká slza padla(J5f)
A potom tedy přišla každý den(J5m)
a děcko sílilo se vůčihledě(J5f)
a matky hled byl jako proměněn(J5m)
Tak přešla zima a pak jaro v sledě(J5f)
že uživit již v lese moh se pták(J5m)
A právě když přilétly vlaštovice(J5f)
zpět pod náš krov já nevím ani jak(J5m)
to srdce míti mohli měli však(J5m)
dí V kraji Indián být nesmí více(J5f)
A tak jim tedy jejich lesy vzali(J5f)
a vedli je za Mississippi v dáli(J5f)
v předvečer než odsud s nimi táhli(J5f)
ta matka přišla ke mně naposled(J5m)
a děcka ručky proti mně se vztáhly(J5f)
a dávaly mi košíček ten malý(J5f)
jejž zde vidíte samý lesní květ(J5m)
a vše co všem nám dává boží svět(J5m)
byť jedny lidmi druhé zvěří zvali(J5f)
A tady mezi divokými květy(J5f)
se na svět dívá divoké to Papů(J5f)
jak v památku je zobrazila matka(J5f)
A hledím li v ty oči nemluvňátka(J5f)
a pohlednu li potom na své robě(J5f)
tu myslím si že ač nás dělí světy(J5f)
a vše jsme přece jenom matky obě(J5f)
a ona větší všech svou pro útrapu(J5f)
Hošíku mému bude sedm let(J5m)
je zdráv a růžový jak polní květ(J5m)
Kde je co dělá indiánské Papů(J5f)