V LESE.

Josef Václav Sládek

NA obloze hvězda svítí a já v tmavém bloudím lese; jen když suk se pozatřese, hvězda se mi v oko třpytí. Dál a dále v noci hluché ubírám se do huštiny; dole šustí listí suché, shora šeré suků stíny hustší se a hustší řadou mezi mne a hvězdu kladou. Dál a dále; – prasklo klestí rozestřené plachou laní. Tak na dávné zašlé štěstí srdcem bodne vzpomínání. Marně však, – jen houštím kráčí laň a klenbu nerozrazí a ten bol, co v srdci mrazí, a jak můra duši tlačí, neprotrhne, nerozcelí, co mne od mé hvězdy dělí. A jen dále tmou a v spěchu táhne mne to ve huštinu; – – hvězda zhasla větví v stínu a já hořce pláču v mechu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby