JEŠTĚ O DĚDOUŠKOVI.

Josef Václav Sládek

A dědoušku jak zlobily vás ti(J5f) si dovolujem upřímně vás zváti(J5f) byste nám s ho nestal tu státi(J5f) abyste za kmotra šli pravnoučeti(J5f) Že nežete slova rozuti(J5f) I vždyť je tiché netřeba se ti(J5f) A hluchý děd se k nám z chaloupky klá(J5f) a že nechat zrak na nemluvti(J5f) Toť te že si přišli se stařenkou(J5f) a pochovali kaž chvíli(J5f) a teď se oba nad kolébkou chý(J5f) jako dvě sta vrby nad sněženkou(J5f) Tak doušku jste hez v světle denním(J5f) a tak vás nechám státi s dovolením(J5f)