U PSANÍ.

Josef Václav Sládek

TAK’S růžová, jak v červnu hlohu snítek, a já tě miluju tak neskonale! – však teď už jdi! – mám práci, kutíš stále, jdi, andílku! – tam pannu máš a svítek. A píšu: „Oplatí vám děti dítek, co učinili jste pro děcko malé, a bude chvíle, kdy –“ v tom nenadále mi ingoust převrhnul ten malý skřítek. Teď kaboní se, natahuje k pláči: „Nu, mlč! – vždyť hůře ve světě se daří – ty’s přece jen můj květ, a to mi stačí! – Leč až ta ruka má zde jednou zvadne, pak jako s hlohu květ, s tvých šťastných tváří ať jeden úsměv – také na ni padne!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby