DOMA.

Josef Václav Sládek

ZAS jednou doma! pryč z městského hluku! ba že to je ten pokoj přívětivý, ta vůně jalovce, ten praskot dříví, ta matka, jíž jsem děckem vedle vnuků. A síň je plna družných tváří, zvuků: tu starý soused, věčně novin chtivý, tu kmotra udivená, že jsme živi! – až v dobrou noc tu starou zlíbám ruku. A pak si vyjdu ještě na nádvoří: ba, že to naše chaloupka je tichá, – tam nad stodolou známé hvězdy hoří a vedle v chlévě dobytek náš dýchá. – Teď leknutím jsem couvnul proti vůli: to huňatý náš pes se ke mně tulí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby