ŽLUŤÁK.

Josef Václav Sládek

MÁM rád ta hluboká a vlhká luka, když z jara žluťák potáhne je zlatě, i potok, jak se řine oklikatě, a vůkol všecko dýchá to a puká. Mám čejku rád, jak hustou travou šuká, i motýla, jenž přiletuje k mátě, i starou vrbu, zase v dívčím šatě, a datla, jak do hnědé kůry ťuká. A uřícený kluk po Božím hodě, jak červeným zde vejcem popovejší, – pak dívka, jak se shlíží v čisté vodě: „Co řekne asi dnes můj nejmilejší?“ – a odskočí a trhá kytku s chvatem a po sukénky rousá se tím zlatem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby