STUDÁNKA.

Josef Václav Sládek

NA kraji lesa studánka je živá, v ní stará olše list i kořen smáčí, a celý kraj se vůkolem v ní zračí i obloha jak holub modrosivá. Sem rusalka dřív chodívala snivá; teď stane chodec jen, když vedrem kráčí, žnec uřícený, pak to hejno ptačí, a v noci s kolouchem tu srna pívá. Můj rodný kraji! v lopotném tvém žití, jak chtěl bych, abys žnec jak ze studánky moh’ plným douškem občerstvení píti! a klid by schladil horoucí tvé spánky, jak večer; – křepelka když zvoní lukou a vlhkým olším slavíci zde tlukou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby