JEST něco cizího ve zjevu krásy(J5f)
jak něhou prodchnuta a celá žhoucí(J5f)
ji umělcova ruka v mramor stkvoucí(J5f)
neb barvu vtělila na příští časy(J5f)
Viz sochu helenskou je plna žití(J5f)
a pravdy půvabu tak žila cele(J5f)
a žije do dnes krása v lidském těle(J5f)
ten výraz ducha skryté žilobití(J5f)
A přec tak něco cizího v té líci(J5f)
v tom klidu oka které v dálku zírá(J5f)
kams v neznámo v té ruce která svírá(J5f)
jak ve snu někdo lyru dřímající(J5f)
Ta tvář pod jejíž klidem všechno žije(J5f)
to čisté čelo zářivé a snivé(J5f)
a ve svém klidu přec tak zádumčivě(J5f)
jak tiché nebe závoj mlžný kryje(J5f)
Tak krása nežila nežije světa(J5f)
ve tvaru smrtelném a přece taví(J5f)
vše krásno v sobě a nad krásy davy(J5f)
jež plní svět jak duch nad tělem zkvétá(J5f)
Ty cizí Neznámo jež ve svém vznětu(J5f)
jak pablesk svítáš naší mhou a hluší(J5f)
tys pravdou bylo v umělcově duši(J5f)
ty jsi nám zvěstí od neznámých světů(J5f)