BUĎ svatý mír v tvých prsou, duše drahá,
a svatý mír ve snivém zraku tvém,
ty, hvězdo má, k níž duch můj vzlétnout váhá –
krom modlitbou, jež chví se na rtu mém.
Mé srdce těžké v života je boji
a k oddechu bych rád odešel již,
tu vzešla’s ty v té čisté kráse svojí,
a já se díval v křišťálnou tvou výš.
Ó záři, sviť tam s nebe blankytného,
v tvůj čistý jas já dívám se tak rád
a stačí mi, že z tůní míru tvého
paprslek jeden též v mou duši pad’.