V PROUDU ČASU.

Josef Václav Sládek

VŠE vznikat mu žít a hynout(J4f) a kaž bytost svůj čas(J4m) a obejdouc kruh svého by(J4f) co prach se ve prach vra zas(J4m) Však vel Čas jest jako moře(J4f) on nestárne je věč týž(J4m) na jeho prsou my jsme vlny(J4f) jež zveda se výš a níž(J4m) On mi blýská hraje(J4f) vln roj vždy le pospíchá(J4m) což jemu vln že tisíc mi(J4f) on tisíc jiných rozdchá(J4m) A klidným velkým dechem moře(J4f) on pozve svou mocnou hruď(J4m) vl no Zableskni se(J4f) a utonu Tichá buď(J4m) vl no Hoň se chvíli(J4f) však musím zas s prsou střást(J4m) leč ty i ta jež utonula(J4f) jste všechny ho nitra část(J4m) Jste dítky a pou zdá(J4f) jest to že co zahyne(J4m) jest stej věčným slunce tráva(J4f) i brouk jenž na ni spočine(J4m) Jest stej věčnou mla že(J4f) i ros na čelenka(J4m) jak ru hvězda na obloze(J4f) a le k ní myšlénka(J4m) Jest stej živ a neúmor(J4f) od o hvězdy kaž svit(J4m) a neúmor v lidské duši(J4f) jest kaž hnu kaž cit(J4m) A nepřišel li slovem k světlu(J4f) neb činem beze stop li shas(J4m) to zdá se jen v bytost jinou(J4f) a mocji ho vdechnu zas(J4m) Jen tvar však ži ne ji(J4f) to od je zrozeno(J4m) nač lkát že vaše jméno zhyne(J4f) též jiným žít je souzeno(J4m) A žíti budou vaší kr(J4f) jich lem vašich těl je prach(J4m) a tit budou vaším citem(J4f) a žít ve vašich myšlénkách(J4m) Vše vznikat mu žít a hynout(J4f) a kaž bytost svůj čas(J4m) však zhyne li to jenom v roli(J4f) své zr sype zra klas(J4m)