NAD hroby všech upomínek(T4f)
když se musí rovy klenout(T4f)
jsou vždy přece jedny oči(T4f)
kterých nelze zapomenout(T4f)
A nechť s duší uondanou(T4f)
ve světě jsme sami stáli(T4f)
jsou vždy přece jedny oči(T4f)
jež nás věrně milovaly(T4f)
I až také v rakev naši(T4f)
zaduní to těžkou hrudou(T4f)
jsou vždy přece jedny oči(T4f)
které pro nás plakat budou(T4f)