JANEK.

Josef Václav Sládek

KDO to neví, že je hloupý, marno mu to říkat; – stokrát jsem ti nadhodila, že mi můžeš tykat. Stokrát jsem ti pověděla, kde mne najdeš samu, ty’s to slyšel, také přišel, vzal si s sebou mámu. Teď, kdybych ti potmě řekla: Janku, mám ráda!“ – ty si pošleš pro hubičku svého kamaráda. Tak ti mámě na kolenou budou vnuci sedět, a ty o tom, Janku, ani nebudeš nic vědět.