SKALNÍ BŘÍZA.

Josef Václav Sládek

JEST člověk ve své mysli v různém čase jak bříza, která ve skaliska nahá se zachytla a úpalem když sprahá kol každá travka, ona zelená se. Tu obloha se nad ní klene v kráse a s větví skrápe jitřní rosa vlahá, tu mráz a vichr do haluzí sahá a pod kořeny bystřeň podrývá se. Kdo zazlí jí, že nechá ptáče pěti dnes ve větvích a zítra na úbočí že stesknou bouří rozlámané sněti? Kdo srdci? – v snech že zoufá noci tmavé a zítra jest jak děcko usmívavé, když ráno vyspalé otvírá oči.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby