NEPŘÍTEL.

Josef Václav Sládek

VE chvíli klidu, v jizbě osamělé, když vše, co cítíme, je lad a vděk, se zjeví tvář našeho nepřítele a v zrak nám hledí jeho pošklebek. To v srdci bodne; – a jako když dechne na poušti vítr v náhlém nárazu do fata-morgany, tak z duše všechné to vidmo prchá rajských obrazů. Rty sevrou se a hrdlo žlučí chutná. – Tu náhle jak by anděl síní spěl; má zrcadlo a šeptne: „Duše rmutná, sem pohledni, – kdo tady nepřítel?“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby