DO ALBA.

Josef Václav Sládek

NÁŠ den v dvou soumraků jest náručí, z nichž jitřní plný blednoucích je hvězd, jež ztrácejí se jedna po druhé, jak slunce žití vzchází v klopotný a žhoucí svit. – To naše naděje a mladé sny. A kéž pak na večer, v tom druhém soumraku, kde po práci v klín ruce skládáme a k nebesům svůj upíráme zrak, – se objeví nám naše skutky za ty hvězdy zašlé a v záři skvělejší, jak dole zem se hloubí v noc.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby