BYL podzimkový šerý den(J4m)
a těžký stesk mi v duši leh(J4m)
tu náhle padl do oken(J4m)
svit slunečný a v řady kněh(J4m)
Tak stály tady nehnutě(J4m)
kmen podle kmenu duchů les(J4m)
jímž jako orlí perutě(J4m)
se myšlenkový šelest nes(J4m)
A paprsk slunce na ně pad(J4m)
jak v starých dubů kořeny(J4m)
ten tam byl stesk a nesoulad(J4m)
já viděl prales vznešený(J4m)
Ten lidstva velkých duchů bor(J4m)
jak hledí ve svých myšlenkách(J4m)
tak nepoddajně v žití spor(J4m)
A nesmrtelna dech jím táh(J4m)