VZCHOP SE K ŽITÍ.

Josef Václav Sládek

VZCHOP se k žití, hlavu vzhůru, bojuj, když jsi v světě , blesk a blesk kříží chmuru, to jsou živly, – ty jsi muž! Po naději nadějv žití si trhá vichru svist, doufej, dokud slunce svítí na jediný žlutý list. Spadne též, – to býti musí; jeseň čeká na svůj lup, klidně však, větve v kusy, na sekeru čeká dub. Ve světě když po všem veta, ty si klidně řekni: Jest! – zoufat umí každý sketa, muž jen žití břímě nést. S nadějemi, bez nadějí, smrť se neptá, všem klid; buď si, – to je práce její, tvá je, dokud živ jsi, žít. V duši jasno, v srdci sílu, nezahazuj v bitvě zbraň, stále vzhůru, stále k dílu, dokud dýcháš, neustaň! Posléz, když bouře zchvátí, padni, – jako každý pad’; – uměl’s-li však v bouři státi, můžeš klidně umírat.