OTKA PŘEMYSLOVA.

Josef Václav Sládek

PŘEMYSL oráč na poli(J4m) dooral posled chu(D3a) sed na svůj pluh a spřeže(J4m) páslo se v poledním tichu(D3a) Skřinek umlk nad polem(J4m) větřík nepohnul travou(D3a) byl slun den a mno sen(J4m) spěl v tichu oči hlavou(D3a) Na světlou kněžnu vzponal(J4m) na zlatém Vyšehra(D3a) na Libušu jak dal ji(J4m) pod lipou sevat v ra(D3a) Na je úsměv vzponal(J4m) v té mužů směsici val(D3a) na je oči hvězdy dvě(J4m) tak stkvou dál ach dál(D3a) Na muže kru divo(J4m) a jejich suro hněvy(D3a) jak bouřili se nechtěli(J4m) by vládla ruka jim vy(D3a) A ona svět věštky(J4m) když vládce chtěli mít všude(D3a) jim řekla Muže zvolím si(J4m) Kdo asi knížetem bude(D3a) I hleděl jako v mráko(J4m) na zašlý zašlý sen mno(D3a) v tom oči vznes neb dál les(J4m) táhmi zazvučel rohy(D3a) A modrou lesa ovrubou(J4m) mno se zaleskly zbroje(D3a) a du zem a jezd tém(J4m) ze tma vyjíž chvoje(D3a) A kopyt hluk a ro zvuk(J4m) hlaho blíže a blíže(D3a) Od Libuše od Libuše(J4m) ti pozdrav nesem náš kníže(D3a) Co stojíš tu tak bez hnu(J4m) ja vidina (D3a) na stolec na stolec kníže(J4m) pojedeš Přemysle s námi(D3a) A on tu stál a otku vzal(J4m) a hluboko vrazil ji v půdu(D3a) a děl hůl ta rozkvete(J4m) pak teprv knížetem budu(D3a) A kmeto a vladyci(J4m) na sebe hleli (D3a) a To nikdy knížete(J4m) čes se nedočká ze(D3a) A Přemysl se usmál jen(J4m) a na hůl hleděl jak v sně(D3a) a ja div hůl suchá dřív(J4m) v zelenou haluz se (D3a) A od kořene vyrůs(J4m) haluz dru a tře(D3a) a list a květ a zra hned(J4m) plod vidět na kaž sněti(D3a) A kmeti sto v úžasu(J4m) Teď vzhůru Přemysle s námi(D3a) vidíš sám že knížetem(J4m) chtě bozi mít sami(D3a) A ble stál tu Přemysl(J4m) jak když se čeho hro(D3a) a řekl jen Hle zname(J4m) no va bozi(D3a) Dnes na stolec nás povsnesou(J4m) a tra hubu stro(D3a) vizte co bozi ští dnes(J4m) zemi halu tro(D3a) A lístek svad a lístek spad(J4m) a uschlá haluz se chý(D3a) a lístek svad a lístek spad(J4m) a dru uschla v té chvíli(D3a) Však haluz prv stala(J4m) a list a plody ji ša(D3a) a zpod skřivan vyletěl(J4m) a slunce ře ji zla(D3a) V líc Přemyslovu odleskem(J4m) ta ře sluneč padla(D3a) Co značí kmeti žou se(J4m) haluze čerstvá i svad(D3a) Rod Přemyslov kníže(J4m) zname prut jeden ho(D3a) jak hluchý klas jenž měl svůj čas(J4m) a zrna nenechal v poli(D3a) A haluz dru to jste vy(J4m) vladyci lecho kmeti(D3a) již zapomenou jedenkrát(J4m) že to ze jsou ti(D3a) Rod Přemyslův jak žlu list(J4m) hnán trem v podzimku zmi(D3a) a vaše ti samochtíc(J4m) šíj sklo pode jho ci(D3a) Však dřív než byl jsem knížetem(J4m) byl ze oráč jsem pros(D3a) hle prv prut jak vy(J4m) vždy no letorosty(D3a) Na nebi dokud neshasne(J4m) to slunce ří všude(D3a) ta štěp haluz očův(J4m) na ky sti tu bude(D3a) Na ky tady bude kvést(J4m) v té ze žalu i štěs(D3a) můj zajde kmen váš přejde den(J4m) a ona plod bude nésti(D3a) A Přemyslu jak spadla by(J4m) teď s prsou osudu že(D3a) a čelo zved a na kůň sed(J4m) od hlavy do paty kníže(D3a) Na Vyšehrad na Vyšehrad(J4m) pro úsměv Libušin slad(D3a) teď kníže jel Než zajížděl(J4m) se ješ ohlednul zpátky(D3a)