TOUHA.

Josef Václav Sládek

A touha trvá, dokud trvá žití. – Jen mrtví v hrobě leží bez přání, však živé každý úder žilobití od mety k metě dále pohání. Jeť život životem jen v doufání; to chléb, jenž hladovící duši sytí, toť onou bájnou Ariadny nití, jež bludištěm nás vede ve tmáni. A na konec, když slzou skropená již hořkne v ústech poslední nám skýva a noha zemdlí trním zraněná, na neznámého moře pustém lemu si mlčky usednem. Však touha zbývá, kams přec jen doplout k břehu vzdálenému.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

248. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Až srdce své žebrákem tlouci uslyšíš (Josef Holý)
  2. Sonet intermezzo. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jest život bludištěm, i když je svitý ( H. Uden)
  5. Lermontov. (Jaroslav Vrchlický)
  6. TOBĚ. (Josef Václav Sládek)
  7. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  8. Setkání. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ZŘÍCENINA. (Herma Pilbauerová)
  10. Ty dobře víš... (Josef Pachmayer)