Fialy.

Josef Václav Sládek

Dubnové jitro vlhké a šedé, dláždění mokré mrazně se leští, na rohu ulice v drobounkém dešti, na ruce drobounké děťátko bledé, talířek fialek na druhé dlani, stojí tu žena opřena k hrani. Kdo by jí neviděl, když kráčí kolem, kdo by si nekoupil kytičku fial? – na děcko s úsměvem, na matku s bolem pohledne, líto mu, kvítku že přijal – Fialy, fialy, – květ jarní v lese! – jak do vás dívá se to dítě bledé, němé tak, smutné tak – a zimou se třese.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

615. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALADA HLADOVÁ (Josef Holý)
  2. LI. V rozkošném bylo to parku, (Adolf Heyduk)
  3. KDOSI ŠEL. (Karel Skřivan)
  4. VI. MRTVÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LÍTOST (Božena Benešová)
  6. XI. Uprostřed zahrady (Adolf Heyduk)
  7. Slzičky. (Jan Ježek)
  8. Dívka a slunce. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. 471. „Mamo! mamo! maminečko naše!“ (Jan Kollár)
  10. V parku. (Adolf Heyduk)