Na památku.

Josef Václav Sládek

Jdi cestou žití v mysli veselá, jak poutník s těžkou berlou povinnosti, a stezkou trnitou jdi bez hořkosti, vždyť sudba též tam květů nasela. A jiného ať’s květu neměla než toho, jejž ti Bůh dal v srdci rosti, nech stačí tobě v tiché oddanosti, byť slzí záplava naň pršela. Jest život mžik, leč na věky dál žije, co k světlu, dobru zápasilo v nás; tluk srdcí našich v brány nebes bije jda před námi; – i až udeří čas, na prahu rajském jako anděl vkročí nám vstříc a hořké slzy slíbá s očí.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

670. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě (Augustin Eugen Mužík)
  2. CO JE VÁM? (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Květy na hrob. (Adolf Heyduk)
  4. MROUCÍ KVĚTINY. (Josef Václav Sládek)
  5. Paulina. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Co život dal. (Herma Pilbauerová)
  7. OTÁZKA (Božena Benešová)
  8. Pousmání. (Adolf Brabec)
  9. 5. Kdoby hledal rozkoš v prázdném sadu? (Matěj Havelka)
  10. XXXVIII. Z všeho, co najdeme na světě tom, (Jaroslav Vrchlický)