Pod bílou třásní chleba zastíněný,

Xaver Dvořák

Pod bílou třásní chleba zastíněný, Pod bílou třásní chleba zastíněný,
 kam hledí zrak tvůj v dálky pohřížený! čí osud na věčnosti prahu váží, ach, na vahách, jež „Thekel“ dolů sráží! – Jak muška, která klesla na lupeny, v svůj osud padá život zatracený a žádný úsvit slunce, který blaží, jak sem, tam v zoufalství juž neproráží. Což není ruky zde, jež milost dává, a žádný taj, v němž Bůh se ještě vzdává, což vzdechy věčnost jeho nevyruší! – Ty zdviháš mušku, Pane, aby vzlétla, ji koupat necháš v záři svého světla... Čím mušce jsi – a čím jsi mojí duši! 8

Kniha Eucharistia (1897)
Autor Xaver Dvořák