Ať rostou temnoty, zhasněte svíce,

Xaver Dvořák

Ať rostou temnoty, zhasněte svíce, Ať rostou temnoty, zhasněte svíce,
 chcem slunce jediné ať plá – nic více, pryč kalná světla! je nenechte dýmat v ty věčné obzory plamenných klimat. Ať září v upřená k Západu líce; své oči zavřené, sny věštců sníce, se zdáme uprostřed víru zde dřímat, však uvnitř cítíme požáry vznímat. Jdem, slepci na pohled, ve kruhu spjatém tím sluncem vedeni, ne ruky hmatem; zde vesny nezříme na nivách svadat a těžké půlnoci přes hlavy padat: hrá úsměv v tváři a noha se smýká dál za ním, přes rakví zborcená víka. 24

Kniha Eucharistia (1897)
Autor Xaver Dvořák