Deštivé Jaro.

Antonín Sova

Přes lesy deštivé Jaro šlo, přes rozlité prškami vody, přes obrysy mlhavých vsí, přes vrby nad zmlklými brody, eh truchlivo! smutno! Deštivý soumrak rozestřen na polích svrasklých, jak tisíce střepin leželo vodních zrcadel prasklých. – A na prazích vymřelých chalup a na mýtích, pastvištích mdlý dešťových kapek smích, šept starců omrzelých. Jen k večeru zřídka všecko se otřáslo ze dna hlubin, kdy Slunce obrovskou růží vyžehlo z temnot jak krvavý rubín, to bylo jak fanfára zlatá, zrození, – smrt v něm však spala a poslední vydechnutí. – Pak deštivá noc dál se brala, vše smutno a zšeřeno, v oblacích sosny dýmavě čněly a zvodněné louky se kamsi až za obzor rozlíti chtěly... Hrsť petrklíčů a krvavých máků a kopretin rád bych teď měl pro jednu mi drahou hlavu a sněžných spánků běl...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

171. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*) (Jaroslav Vrchlický)
  2. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  3. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  4. Introdukce do pohádkové noci. (Antonín Sova)
  5. Řada trpných stromů v lijavci (Hermor Lilia)
  6. Nekonečné deště v horách (Antonín Sova)
  7. JARNÍ VEČER. (Adolf Červinka)
  8. PŘED JAREM (Antonín Sova)
  9. Jepice. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZÁZRAČNÝ PRAMEN (Antonín Sova)