PO BOUŘI

Antonín Sova

PO BOUŘI
Přestály stromy bouři. Na větvích květ opadal, tak bílý jako sníh. A leží dole svát a rozdupán línými stády, mizícími v lán. Vroucnější vůně táhnou údolím než jindy. Nevyřčeny, dechem mdlým dýchaly včera, ale pláčou dnes ztrát bolestí, jíž prudce voní ves. Přestály stromy bouři za cenu úrody příští, touhu ztracenu ztajily v servané své zeleni. Ó příští prázdnoto! Předčasná jeseni! 21