MĚSÍC V ZIMĚ

Antonín Sova

MĚSÍC V ZIMĚ
Jak černý, černý je, ponurý les pod bílou střechou sněhu. Ten měsíc se dívá se strany kdes nad obrysy mlhavých břehů, nad hrbolatou roklinou se dívá mlhy průsmykem a dolinou, bezhlasnou dolinou je ztrnulým hrůzy výkřikem. Po jeho modru se leskne sníh, po jeho stínu se točí lesy, po jeho hře smutné led potoků dých’, běl mlhy se jeho modra děsí, po jeho hrůze mlčenlivé se třeslice chřestivě hnuly a oblaky letem jako divé pryč od něho zděšeně pluly, bezlistý v stráních úpěl keř, ba celý kraj chtěl zaplakati. Oh, já znám věci, osoby, zvěř, jež musí smutky rozlívati. 58

Kniha Ještě jednou se vrátíme (in Dílo Antonína Sovy, svazek 13) (1926)
Autor Antonín Sova