DNES BYL BY VEČER...

Antonín Sova

DNES BYL BY VEČER...
Dnes byl by večer, v svém světle jenž přesívá vločky sněhu, dá praskat krbu a zpívat a očím se záhadně dívat pro kouzelnou jich něhu, jenž lyriku velkou všech neznámých mocí v náladách spřádá na zlatém snu kolovratu ve zpěněném chvatu a s šumem padá. Dnes byl by večer (psů spí již smečka rozcitlivěná), ni větry nezavanou a stříbrné hvězdy planou a srdce rozblouzní žena, tak v objetí, ruku v ruce, rty ke rtům a hlavu k hlavě, dech k dechu, schýlené řasy a v jednom chomáči vlasy a čela pálící žhavě. – Dnes byl by večer – jak hvězdy by do duší házel, snů tolik zarudlých květů, jak ze smutných světů by nepřicházel. 120

Kniha Ještě jednou se vrátíme (in Dílo Antonína Sovy, svazek 13) (1926)
Autor Antonín Sova