DÝM

Antonín Sova

DÝM
Je po slavnostech? Po radosti? I věnce zašlapány jsou? Neklid a zmatek minulosti proč nechal duši ubohou? Zpěv, hudba v daleku se ztrácí. Jdou jiní k tancům, k radostem. Teď ozvěnou se tesknou vrací nám hudba nazpět k hluchým zdem. Západní slunce k oknům níží šlehavá světla v černý stín. Prapory sráží vítr s mříží do ozářených kalužin. On, mílovými letět skoky za zpěvem v dálce mizícím. A dostihnout ty přešlé roky. A chytnout v dlaň jich zlatý dým. 127