Krajiny starodávný hvozd(J4m)
zemanské zpustlé sídlo kryl(J4m)
Jen divočeji kolem rost(J4m)
byl hrozný spíš a netěšil(J4m)
Válečné kouře dávných dob(J4m)
té krajiny byl šedý háv(J4m)
V ní trupy mrtvol beze stop(J4m)
vrůstaly v moře trav(J3m)
Tu složit chtěje s beder svých(J4m)
řemesla válečného tíž(J4m)
pobožný zeman vtáhl sem(J4m)
pro pokoj duše svojí spíš(J4m)
a ženu komusi zloupenou(J4m)
za dobrou ránu koupenou(J4m)
jak lup si vnesl ve svou skrýš(J4m)
Ač přísný kázní vojenskou bděl(Na)
ač hrozný když zbraní svou o zbroj řink(Na)
ač kněz byl i vojín i karatel(Na)
ač kat byl ač vším byl jak Knipperdolingk(Na)
zahořel láskou zvroucnělou(Na)
k své ženě vášní zloupené(Na)
i lhostejnost její ztupělou(Na)
jak zlo si střežil koupené(Na)
a kdos li tu šel on pozor měl(Na)
a její zrak li divoce stesk(Na)
on podchycoval její žel(Na)
i jejích očí černý lesk(Na)
A prostý jak trávy boží jsou(Na)
chtěl v Boha věřit a v ženu svou(Na)
Tu jednou když se psy ve hvozd vtáh(Na)
se srdce mu sevřelo v předtuše(Na)
I vrátil se náhle však vlastní práh(Na)
se krčil cize a bez duše(Na)
Oř bujný před obydlím stál(Na)
teď zaržál jak z bronzu ulitou plec(Na)
a v tom jak potřetí zařehtal(Na)
vyběhl s prahu cizinec(Na)
a rukou na zad pokynuv(Na)
zářící oči zavlhlé(Na)
tajemstvím ukojených snův(Na)
v šeř lesů s ořem zmizel hle(Na)
Dle cizích barev nohavic(J4m)
to páže ne však rytíř byl(J4m)
Ta tvář a ten blesk zřítelnic(J4m)
zapomnít nelze dokuds žil(J4m)
To zřít v tmě lesů hučící(J4m)
vše vytušil svou bolestí(J4m)
Našel svou ženu mlčící(J4m)
složenou hlavu v zápěstí(J4m)
A jako víno rozlité(J4m)
když za žertů se prázdnil měch(J4m)
z té hlavy květy ovité(J4m)
mu do chřípí až zavál dech(J4m)
Jak z oka ženy žhavého(J4m)
uzřel jen pohled jediný(J4m)
jak z lůžka odestlaného(J4m)
zadýchly lesní květiny(J4m)
hřích stál tu zaryt nepomstěn(J4m)
že zatvrzelý těžší byl(J4m)
ze všech těch věcí smál se jen(J4m)
však nelitoval neprosil(J4m)
I probudil v něm taký hřích(J4m)
úmysl katův ďábelský(J4m)
Ač v něžných slůvkách popravčích(J4m)
tak zradu mstil cit manželský(J4m)
Žes mé mu lůžko strojila(J4m)
jak nikdy nestrojilas mně(J4m)
a žes v ně květy nosila(J4m)
tvé hoře bude náramné(J4m)
A že Bůh spravedlivý je(J4m)
odplaty žádá si tvůj hřích(J4m)
Holoubku někdo upije(J4m)
se ve tvých černých vrkočích(J4m)
Teď svoji hříšnou hlavičku(J4m)
položíš za trest na můj štít(J4m)
a vše cos měla v srdíčku(J4m)
musí tam dole v zemi hnít(J4m)
To hoře trojí znamená(J4m)
mít zrádnou ženu jako ty(J4m)
Je boží pomsta plamenná(J4m)
však plna moudré dobroty(J4m)
Pojď holoubku a nemeškej(J4m)
a hned se připrav na cestu(J4m)
Květ s lůžka vem a chceš li pěj(J4m)
si v půlnočních cest šelestu(J4m)
Vše umře co zde nechávám(J4m)
ďáblovo hnízdo zapálím(J4m)
Že uzrál čas vše vrhnu tmám(J4m)
modlitbou Boha pochválím(J4m)
A křižuje se vyšel v tmu(J4m)
jež sosny mrtvě zalila(J4m)
Šla podle boku žena mu(J4m)
a rouška jak bílá ji halila(J5m)
hlas její z hloubek lesa štkal(J4m)
při větru náhlém zadutí(J4m)
pláč v moři skal se utloukal(J4m)
až navždy shas jak šeptnutí(J4m)
Noc temná navždy tížila(J4m)
vše zmizelé a nezvěstné(J4m)
Pak v temnotu svou vhřížila(J4m)
co určeno mřít nehlesne(J4m)
Však ráno den když růže stlal(J4m)
zemanský střás je na údol(J4m)
již s mečem svým tam zeman stál(J4m)
skryt číhal v očích černý bol(J4m)
jak socha bez hnutí a snu(J4m)
upřené oči na svůj práh(J4m)
den čekal noc a kolik dnů(J4m)
Zvuk kopyt slech Tu ruku vztáh(J4m)
a hlasem horkým vášní vzkřik(J4m)
Vše mé i tvé když mrtvo již(J4m)
vítězný v lásce zápasník(J4m)
ty mečem se mi zodpovíš(J4m)
Ta tvář i ten blesk zřítelnic(J4m)
zapomnít nelze dokud s žil(J4m)
Zasvítilo se oko víc(J4m)
mládenci jak vlk pozavyl(J4m)
a s koně dolů seskočiv(J4m)
zamával mečem taseným(J4m)
leč dříve než tnul krve chtiv(J4m)
kles na znak s okem zhašeným(J4m)
hruď blýsknutím meče protknutou(J4m)
zbarvila stříkající krev(J4m)
Stál vítěz s tváří nehnutou(J4m)
crčící krve slyšel zpěv(J4m)
Pak šel A rudý kohout zlíh(J4m)
se nad vším zbožím Rozmetav(J4m)
je do všech úhlů světových(J4m)
zřel koně divě řehtat brav(J4m)
utíkat v prales ze stájí(J4m)
křik nevolníků zmatený(J4m)
puštěných doznít po kraji(J4m)
a plazící se plameny(J4m)
dohasnout dálkou On tak chtěl(J4m)
se věky věkův ztratit kdes(J4m)
kněz vojín kat i karatel(J4m)
V hluboký zmizet ve prales(J4m)
A nový když se rozzářil(J4m)
den slunce jasem kovovým(J4m)
v hlubinách lesa něžně kryl(J4m)
hrob drnem on a hlasem svým(J4m)
po bouřích smíru píseň pěl(J4m)
Měl hábit již jak poustevník(J4m)
svou bílou hlavu v kukli měl(J4m)
zmatený bohu zpíval dík(J4m)
v poustevnu zmizel ukrytou(J4m)
ve skále kterou stínil strom(J4m)
A holubičku ubitou(J4m)
měl vedle sebe v hrobě tom(J4m)