JE TŘEBA VŠEMU SMILOVÁNÍ.
Je třeba všemu smilování
co malé, ustrašené prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni,
jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu
já vím, jak hořce plakala jsi.
144