MYŠLENKY PŘED HROBKAMI POSLEDNÍCH KRÁLŮ.

Antonín Sova

Tu ze slibů a zrad již zříš jen králů kosti. Jen málo lásky z chladné k lidem vzdálenosti. Ze lživé nádhery a ze smrtelné nudy a ze smutků a pletich drobných žen i z intrik šlechtických a msty, již spřádal chudý, čas v přerod svůj je pohřížen. Znal každý z těchto odcizených králů, jenž nerost‘ radostí a nezrál z něčích žalů jen lásku nenávistnou, která obklíčila a za pohrdání a za nudu za lživou nádheru, jež nakradena byla, mu upřádala útky osudu. Kde korunou smýkáno povrženou, když dvory trávou zarůstají, jara v květy ženou, být králem posledním se nikdo neodváží v krvavém hermelínu komedii hrát. Král mocí z boží milosti tě neoblaží. Teď víš už, za koho žít a proč umírat.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

96. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ SEDMIKRÁSE. (Jaroslav Vrchlický)
  2. III. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PRIMA BALLERINA. (Karel Červinka)
  4. IX. S BOHEM... (Josef Svatopluk Machar)
  5. Z BOJIŠTĚ. (Karel Babánek)
  6. DLE IBN JEMINA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 25. Znám zahrádku, jenž se směle (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. TROJÍ PRVÝ MÁJ (Viktor Dyk)
  9. 11. Slunce skví se na obzoru – (Karel Marie Drahotín Villani)
  10. Karafiát červený. (Beneš Metod Kulda)