Slunce všude po krajině
rozchvělo svůj paprsk čistý,
jasná zeleň vtkaná v listy
v svitu je a polo v stíně.
Všude jasno po obloze,
dlouhá tráva klasy sklání,
v olších kdes jen v zadumání
na jedné čáp stojí noze.
Sekáč kosí v středu trávy
na rozlehlém luhu zticha,
tráva vůní divnou dýchá,
reflex vrhá zelenavý.
Stejnou práci máme, druhu,
jak mi dí ten obraz prostý;
tak já písní drobné skvosty
kosím v duše slunném luhu.