PÍSEŇ O PLUHU

Antonín Sova

Sta pluhu reza(T4m) o kameny zvoň ó zvoň(T4m) šitel jsi běd a tru(T4f) tebe práce nezna(T4m) Zvoň ó zvoň(T2m) o tu českou tvrdou hrudu(T4f) Obča jsi pil druh(T4m) aby zkvetla raníš zem(T4m) řekneš co hladu všudy(T4f) dob jsi ty ru pluh(T4m) Raníš zem(T2m) když jde prá jaro tudy(T4f) Ves žínky kolem jdou(T4m) o chlebu hned počnou snít(T4m) uži li v zimním čase(T4f) chásku veselou(T4m) Počnou snít(T2m) jak len mod zkvete v kráse(T4f) Slunce zlato za pluhem(T4m) plno pís na poli(T4m) a vzkřek rac již se blíží(T4f) kteří vzlétli nad luhem(T4m) Na poli(T2m) tisíc paprs se kříží(T4f) Pluh svou práci dokonal(T4m) ny spí jak v zakle(T4m) plody všecky odvezeny(T4f) a on se jich nedočkal(T4m) V zakle(T2m) spí tu podél ho stěny(T4f) Připa mi jako ten(T4m) jenž vrh prvou jiskru v lid(T4m) kem pokles a mrou(T4f) ale nezřel spas den(T4m) jenž vrh v lid(T2m) práce nehynou(T4f)