STARCI

Antonín Sova

Zamlklí starci mám vás rád, když jdete v slunných dnech na podzim přes vyprahlý sad, tonouce v hovorech. Vysoké habry nad vámi a v brázdách plno vran, svit vlažný blýská travami, luh do rosy je vtkán. Sarkasmu vráska svírá ret a hluboce vpad’ zrak, vás urazil již stokrát svět, zvykli jste tomu tak! Snad proto jdete v svadlý sad, v prořídlý jdete háj, že učíte se umírat tak klidně jak ten kraj?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby