SVĚTLÁ NOC

Antonín Sova

Hvězdnatý obzor – vše v noc mizí pouhou, zpěv ptáků stich’ i cvrčků tenký hlas. Dva blouzniví si sedli v letní čas pod růží keř noc celou prosnít’ dlouhou. Nejasnou, sladkou chvěli se tu touhou; pln polibků vláh’ její bujný vlas, jak jantar žlutý byl, jak zlatý klas, a lichotně jej šlehal zlatou prouhou. Jak čínský kejklíř, vějířem jenž mává, by motýle dva dohromady sved’, v snů ether Láska unesla je smavá. A jak noc po špičkách jde, zmlkající, motýli, v divý jen se dejte let, a vy se líbejte, vy milující!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby