U „JOSIFA“

Antonín Sova

Má Josif krámek malý za kostelem. Sem snadno od mše skočit pro zahřátí! Na zemi plecháče jsou v koutě stmělém a soudky s hevery... Hle, slunce zlatí před domem stromy sněhem zasypané i okno, za nímž Josif zvyk’ již státi. Co ve vnitř hrají v karty obehrané na prázdném soudku, den se valem krátí. Tu večer žena pro muže si chvátá. Však nehne se... I dojde proň kluk rusý. S tím čtyřletým se potácí ven táta: „Prodáme mámu“, směje se. „Ať zkusí!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby