DOPIS E.... ZE SAMOTY

Antonín Sova

DOPIS E.... ZE SAMOTY
Po stopách zapadlých, jež v dálce zmizely jít, odloučit se, když den tichý krvácí, kdy nade mlýnů opuštěných hřídely křik volavek se do tmy potácí. Sám, bez tebe jdu... Ty máš u zrcadla kout, řeč pýchy lidské, hlučných zábav předzvěsti. Nemožno ulic bez tvé krásy vzpomenout, bez vyznavačů okázalých bolestí. Zde broukům, květům, vodním růžím na tůních bys byla lhostejna tak, jak ty jim, úžasům velké záře smutků západních bys byla bezvýznamným stvořením. 57