PÍSEŇ

Antonín Sova

PÍSEŇ
V tvé modré a bezcitné nebe jsem poslal mřít svoje blesky. V tvém srdci zřel jsem pohřbena sebe a nad sebou očí tvých lesky. A nade mnou plameny pěly hasnoucí píseň svou, po ceremonií čas celý než duše se rozejdou, než navždy se rozejdou. Tys ceremoniářka hříchu a hanby a krásných lstí, z tvých rouch šla necudnost smíchu a přetvářka bolestí, zelené úponky květů mou rakev objaly a lhostejné šepty z tvých retů mne marně volaly, mne k životu volaly. 91 Však já se už netoužil hnouti lesť vytušiv zrádných rtů. Chci v rakvi se uzamknouti, zřít zelenou na myrtu, a voskové zkřížit ruce, mstít, mstít se za hrobem a studit a studit tě v muce pohřbený v srdci tvém... 92

Kniha Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)
Autor Antonín Sova