CO MOHL NAJÍTI POUTNÍK

Antonín Sova

CO MOHL NAJÍTI POUTNÍK
Za rána poutník přišel do kraje cos neznámého v dálce hledaje. Tragiku žití cítil, jeho hlad. A přál si nacházet a rozdávat. Hořely louky květy prostými a hory, hory čněly za nimi. Vše podmanit, vše přerodit v tom dnu, několik jisker dát jen ze svých snů. Míjely louky. Moří nespatřil. Dech lesů vyvál, den se rozšeřil. A v posléz bylo vše, nač vzpomínal: několik srdcí našel a své dal. 107